Tragédie na stadionu Heysel
K tragédii na stadionu Heysel v Bruselu došlo 29. května 1985, když zeď nevydržela nápor fanoušků a zřítila se. Prioritou celé tragédie byly nepokoje fanoušků před začátkem evropských pohárů. Heyselskou katastrofu nepřežilo 39 lidí, z toho 32 fanoušků Juventusu a více než 600 lidí bylo zraněno. Přibližně hodinu před počátečním hvizdem zápase se fanoušci Liverpoolu dostali přes plot, který je odděloval od fanoušků Juventusu. Fanoušci Juventusu se okamžitě dali na úprk a běželi k betonové zdi, která je dělila od dalších sektorů na stadionu. Lidi kteří zůstali u zdi byli doslova rozdrceni, několik šťastlivců se však dokázalo zachránit a utéct do bezpečí. Zeď na kterou se v jednu chvíli šplhalo několik stovek fanoušků nevydržela obrovský nápor a zřítila se přímo do davu, kde sutiny zavalili 39 lidí. Tragédie vyústila zákazem účasti Anglických klubů v evropských soutěži. O 5 let později byl tento zákaz zrušen, jenže Liverpool si na své povolení o účast v evropských pohárech musel ještě rok počkat. Tato katastrofa byla později označena jako "Nejtemnější hodina v historii UEFA".
Podobná tragédie se stala v historii již několikrát, ale nikdy v takové míře jako tomu bylo právě v roce 1985. O deset let dříve, v roce 1975, se fanoušci Leeds United vzbouřili a tvrdě napadli fanoušky Bayernu Mnichov, hráče, ale také rozhodčí, kteří zápas řídili. Leeds United byl v té době potrestán čtyřmi roky zákazu účasti ve všech evropských soutěžích. V květnu 1985 byl Liverpool považován za jasného favorita zápasu, jelikož v domácí soutěži doslova kraloval. Z osmi sezón dokázal čtyřikrát získat titul a tak nebylo divu, že fanoušci Liverpoolu jeli do Bruselu spíše oslavovat vítězství. To co se však záhy stalo bere dech a historie si na celou katastrofu bude ještě dlouho pamatovat jako jednu z největších ve fotbalové historii.
I když se na první pohled mohlo zdát, že Heysel Stadium byl pro tento zápas dobře vybrán, opak byl pravdou. 55 let starý stadion byl několik let neudržovaný a z velké části se dokonce rozpadal. Liverpoolští fanoušci byli stadionem doslova šokování a několikrát proti němu dokonce protestovali. O několik let dříve na stejném stadionu hrál další klub z Anglie, Arsenal, který také upozorňoval na nevyhovující podmínky ke konání takových zápasů. Předseda Liverpoolu, Peter Robinson vyzval komisi UEFE, aby vybrala jiný stadion, leč marně. Stadion byl nacpán k prasknutí, 60 tisíc fanoušků sledovalo zápas z ochozů stadionu. Každý tým měl přiřazeno 25 tisíc lístků a zbývající vstupenky šli do oběhu mezi neutrální belgické fanoušku, kteří byli mezi oběma tábory fanoušků Juventusu a Liverpoolu.
V té době byla v Bruselo stejně jako v celé Belgii velká italská komunita a mnoho imigrantů z Juventusu získali lístky od překupníku do sektoru Z, který byl právě hned vedle fanoušků Liverpoolu. Mnoho lístků skončilo v rukou agentur a překupníků, kteří je prodávali fanouškům Juventusu. K Liverpoolským fanouškům se dostal jen malý zlomek ze všech lístků. Přibližně v 7 hodin místního času, tedy hodinu před výkopem začali všechny problémy. Oba rozpolčené tábory byly od sebe jen pár metrů a bylo jasné, že atmosféra bude vypjatá víc než se očekávalo. Hranicí mezi fanoušky byl jen plot a ostnaté dráty, které však nemohli nápor tolika lidí vydržet. Policie, která by měla takové zápasy hlídat byla v tomto případě něco jako španělskou vesnicí a tak se všichni mohli smísit v podstatě bez větších problémů. Střety začaly sílit a fanoušci po sobě začali házet nejrůznější předměty od kamenů až po sedadla.
Jak se výkop blížil, nepokoje sílili. Fanoušci Liverpoolu porušili bariéru a vběhli do sektoru mezi příznivce Juventusu. Ti se snažili utéct, ale nebylo kam. Rozhodli se tedy běžet k betonové zdi, která je oddělovala od dalších sektorů. Někteří se snažili zeď přelézt a schovat se do bezpečí. Nápor stovek fanoušků však zeď nevydržela a zřítila se přímo do davu. 39 těl bylo odnese před stadion, kde se vyčkávalo na příjezd policie a lékařů. Vše však přijelo velmi pozdě a lidem již nebylo pomoci. U těchto lidí nemohl lékař dělat nic jiného než konstatovat smrt. Fanoušci Juventusu, kteří byli na druhé straně stadionu se chtěli pomstít a tak vběhli na trávník a utíkali směrem k fanouškům Liverpoolu. Cestou však narazili na hordu policistů a začal boj mezi policí a fanoušky Staré dámy. Fanoušci neváhali použít kameny či rakety k tomu aby prorazili val z policistů a dostali se na druhou stranu stadionu.
I přes nepokoje utkání nakonec začalo a kapitáni obou týmu promlouvali ke svým fanouškům aby se uklidnili. Juventus vyhrál tento zápas 1:0, díky proměněné penaltě Michela Platiniho. Po zápase se vedla velká diskuse, zda byla penalta odpískána správně či ne. Verdikt rozhodčího Daina již však nikdo nezmění a stejně tak nikdo nevrátí životy 39 lidem, kteří v tento den přišli o život. Po závěrečném hvizdu oslavovali fanoušci přímo na hřišti a na celém stadionu vznikl neovladatelný chaos. Ten se snažil upokojit bývalý prezident Juventusu, Giampiero Boniperti, který žádal aby se zamkli všechny vchody na stadion. Nikdo však jeho volání neuposlechl a tak se situace na stadionu stávala čím dál víc neovladatelnou.