Historie
Počátky fotbalu v Liverpoolu sahají až do roku 1878, kdy byl ve městě založen fotbalový klub St. Domingo F.C. O rok později se přejmenoval na Everton FC. Ten byl v roce 1888 zakládajícím členem Football League. Everton svoje zápasy hrál na Anfield Road. V roce 1891 se John Houlding, místní obchodník a později i starosta Liverpoolu, rozhodl klubu navýšit nájem, s čímž akcionáři Evertonu nesouhlasili. Po řadě jednání se Everton rozhodl Anfield opustit a přestěhoval se po 7 letech působení na Anfieldu do Goodison Parku. Houlding na to reagoval tím, že 15. března 1892 založil nový klub jménem Liverpool FC, který svoje zápasy hrál na Anfield Road. Ředitelem klubu se stal John McKenna, který do klubu přivedl 13 skotských profesionálních fotbalistů. Ve své první sezóně klub vyhrál Lancashire League, následující sezónu přešel do Football League Second Division. Tuto sezónu Liverpool ukončil jako neporažený celek a přešel do First Division, což byla nejvyšší soutěž v Anglii. Svůj první titul v nejvyšší soutěži klub vyhrál v roce 1901, poté znovu v roce 1906. V roce 1914 hrál Liverpool svoje první finále FA Cupu, které ale prohrál 1:0 s Burnley FC.
V roce 1923 a 1924 klub poprvé získal dva ligové tituly za sebou, vedeni anglickým obráncem Ephraimem Longworthem. Poté ale přišel ústup a klub musel protrpět nejdelší sérii v historii klubu bez získání ligového titulu. Čekání na něj bylo ukončeno až v roce 1947. V roce 1954 Liverpool sestupuje do Second Division. V prosinci 1959 se klubovým manažerem stává legendární Bill Shankly, který během následujících 15 let klub přetransformoval v jeden z nejlepších klubů v Evropě. V roce 1962, po třech letech Shanklyho působení, klub vyhrává Second Division, a postupuje zpátky do první ligy, odkud již od té doby nikdy nesestoupil. V roce 1964 již Liverpool získává další ligový titul, první po dlouhých 17 letech. O rok později klub vyhrává poprvé FA Cup, když ve finále poráží 2:1 Leeds United. Sezóna 1972/73 znamená začátek zlaté éry klubu. Kromě osmého ligového titulu se Liverpool poprvé prosazuje na mezinárodní scéně, když ve finále Poháru UEFA poráží Borussii Mönchengladbach a získává první evropskou trofej. O rok později klub vyhrává další FA Cup, po něm ale z pozice manažera Bill Shankly odchází do důchodu. Nabídku na to ho nahradit dostává Shanklyho asistent, Bob Paisley.
V roce 1976, ve druhém roce Paisleyho působení, Liverpool vyhrává ligový titul a znovu Pohár UEFA. V roce 1977 následuje další ligový titul, prohra ve finále FA Cupu, ale také první výhra v Poháru mistrů evropských zemí. Finále se hrálo na Stadio Olimpico v Římě, Liverpool poráží 3:1 Borussii Mönchengladbach góly McDermotta, Smithe a Neala z penalty. Rok poté Liverpool trofej obhajuje, když ve Wembley poráží Club Brugge 1:0 gólem legendárního Kennyho Dalglishe. V roce 1979 Liverpool získává 11 ligový titul, kterým ustanovil ligový rekord, neboť získal celkem 64 bodů, a ve 42 zápasech inkasoval pouze 16 gólů.
V roce 1980 Liverpool získává celkem 12 ligový titul, v pořadí čtvrtý během posledních pěti sezón. O rok později, v roce 1981, přichází další výhra výhra v Poháru mistrů evropských zemí, když ve finále hraném v Paříži Liverpool poráží gólem Alana Kennedyho 1:0 Real Madrid. V následující sezóně klub získává double ziskem ligového titulu a výhrou v Ligovém poháru. V devíti sezónách Bob Paisley celkem získal neuvěřitelných 23 trofejí. 3 x Pohár mistrů evropských zemí, 1x Pohár UEFA, 6x ligový titul, 3x Ligový pohár, další díky vítězství v Charity Shield. Jedinou trofej, kterou Paisley nezískal, byl FA Cup. Bob Paisley v roce 1983 předává trenérské žezlo Joe Faganovi, kterému je v té době 63 let. Úspěšně navazuje na Paisleyho práci a Liverpool se pod jeho vedením stává prvním anglickým klubem, který v jedné sezóně získává 3 hlavní trofeje. Ligový titul, Ligový pohár a Pohár mistrů evropských zemí.
V roce 1985 se Liverpool dostal do dalšího finále Poháru mistrů evropských zemí. Bohužel jeho účast se proměnila ve velkou tragédii, která je obrovskou černou kaňkou v historii klubu. Zápas proti Juventusu se hrál na Heysel Stadium v Bruselu, který byl v té době ve velmi nevyhovujícím stavu. Vše bylo podpořeno chybou organizátorů, kteří umístili tábory fanoušků vedle sebe. Liverpoolští fanoušci před zápasem prolomili plot a zaútočili na fanoušky Juventusu. Ti se bránili únikem, v cestě jim ale stála zeď, která se prolomila. Výsledkem všeho bylo 39 mrtvých lidí, převážně Italů. I přes tuto tragédii se utkání nakonec odehrálo. Juventus vyhrál Platiniho gólem z penalty 1:0, i když i s odstupem času se mluví o tom, že se zápas vůbec neměl odehrát. Anglické kluby dostaly zákaz působení v evropských pohárech po dobu 5 let, Liverpool po dobu 10 let. Tento trest mu byl ale nakonec snížen na 6 let. To silně zasáhlo i druhý klub z města Beatles, Everton, který v té době prožíval zlatou éru své historie a po uplynutí trestu na tuto éru již nedokázal navázat.
V roce 1985 přebírá žezlo Kenny Dalglish, který se stává prvním hrajícím manažerem klubu. Klub vyhrává další tři ligové tituly, dva FA Cupy, v sezóně 1985-86 je to double za ligu a FA Cup. Poté bohužel přichází další tragická událost v klubových dějinách. 15. dubna 1989 Liverpool hraje semifinále FA Cupu s Nottinghamem Forest na Hillsborough Stadium v Sheffieldu. Policii se situace u stadionu vymkla kontrole, na tribunu za bránou se dostalo více fanoušků, než byla maximální kapacita. Stovky fanoušků bylo natlačeno na plot, který odděloval tribunu od hřiště. Výsledkem bylo 94 mrtvých fanoušků, 1 zemřel následující den, další fanoušek 4 roky po tragédii. Celkem tedy zahynulo 96 fanoušků. Po této tragédii vláda nařídila přehodnocení veškerých opatření na stadionech. Výsledkem toho byla tzv. Taylorova zpráva. Po ní došlo na stadionech k opatřením jako např. odstranění plotů mezi tribunami a hřištěm, stadiony byly povinně osazeny sedačkami. Více se také využívala možnost odložení začátku zápasu, pokud hrozilo, že se na stadion nedostanou včas všichni fanoušci. Liverpool k uctění památky převážně mladých lidí vystavěl u stadionu Anfield Road vedle Shankleyho brány památník těmto obětem. Ve znaku klubu jsou také umístěny dva plamínky připomínající tyto oběti.
V roce 1991 přebírá žezlo Graeme Souness, který v první sezóně získává FA Cup. V další sezóně ale klub šokujícím způsobem vypadává z FA Cupu po nepovedeném zápas s Bristol City FC na Anfield Road, Sounese nahrazuje Roy Evans. I když došlo ke zlepšení hry týmu, za pět sezón klub v lize neskončil lépe než ne 3. místě. Jedinou získanou trofejí je v roce 1995 Ligový pohár. V sezóně 1998-99 přichází do klubu Gérard Houllier, bývalý trenér francouzské reprezentace. V klubu oba působí jako partneři, spolupráce ale nefunguje a tak Evans v listopadu 1998 klub opouští. Nejlepší sezónu pod Houllierovým vedení zažívá Liverpool v sezóně 2000-01. Byla to nejlepší sezóna za poslední léta. Liverpool získává unikátní treble díky výhře v FA Cupu, v Ligovém poháru a Poháru UEFA. Vše ještě korunuje ziskem Evropského Superpoháru a výhrou v utkání o pohár charity. V klubu v té době působí čestí reprezentanti Patrik Berger a Vladimír Šmicer. Finále Poháru UEFA se hrálo v Dortmundu Liverpool se utkal se španělským Deportivo Alavés a vyhrál divokým skóre 5:4 v prodloužení. Vysněný ligový titul se ale Houllierovi nedaří získat. V sezóně 2001-02 klub končí ligu na 2. místě. V této sezóně má ale Houllier problémy se srdcem, které vyústí v operaci. Po jeho návratu do fotbalu ale klub získává již jen Ligový pohár v roce 2003, ligový titul stále nikde. Na konci sezóny 2003-04 Houllier svoje angažmá ukončuje.
V létě 2004 se manažerem stává Španěl Rafael Benítez, který předtím koučoval Valencii CF. V jeho první sezóně ale dochází ke zklamání, když se Liverpool umístil v lize až na 5. místě. I přesto ale sezóna končí příjemným překvapením, neboť se Liverpool dostává do finále Ligy mistrů. Přitom na své cestě do finále musel překonat překážky v podobě Juventusu a Chelsea. Oba domácí zápasy se staly ozdobou soutěže. Liverpool ve finále v Istanbulu čekal italský AC Milan. Ačkoliv AC Milan po prvním poločase vedl 3:0, Liverpool se neuvěřitelně dostal zpět do zápasu a do konce druhého poločasu dokázal skóre srovnat. Všechny tři góly přitom padly v rozmezí šesti minut. To vše za pekelné atmosféry liverpoolských fanoušků, kteří měli na stadionu absolutní většinu. Na řadu nakonec přišly penalty, ve kterých zazářil polský gólman Jerzy Dudek, když z pěti penalt dostal pouze dva góly. Rozhodují penaltu proměnil český fotbalista Vladimír Šmicer, který navíc ve druhém poločase svým gólem snižoval na rozdíl jednoho gólu. V utkání také nastoupil další český reprezentant Milan Baroš. Oba se tak stali prvními českými hráči, kteří vyhráli tuto nejprestižnější evropskou soutěž současnosti.
V sezóně 2005-06 Liverpool v lize získává 82 bodů, nejvíce od roku 1988, k titulu to ale opět nestačí. Sezónu nakonec zakončil úspěchem, kdy v dalším dramatickém finále získal FA Cup. Ve finále hraném v Cardiffu Liverpool těsně před koncem prohrával s West Hamem 2:3, v začátku natavení ale kapitán Steven Gerrard střelou ze 40 metrů vyrovnal a utkání nakonec dospělo až do penalt, ve kterých se vyznamenal španělský brankář a specialista na penalty Pepe Reina.
6. únor 2007 znamená pro klub velkou změnu. Po několika letech jednání s různými investory klub souhlasí s nabídkou dua amerických obchodníků George Gillett – Tom Hicks a klub tak přechází poprvé ve své historii do jiných než anglických rukou. Cena převzetí – přes 400 mil. liber[1]. Mezi priority nových majitelů patří výstavba nového stadionu, který by měl během několika let vyrůst v sousedním Stanley Parku. Liverpool končí sezónu na 3. místě ligové tabulky. Rafael Benítez svůj klub znovu dovedl do finále Ligy mistrů. Podařilo se mu to poté, co znovu v semifinále vyřadil Chelsea, tentokrát po penaltovém rozstřelu, ve kterém se stal hrdinou opět Pepe Reina. Finále se hraje v Aténách, soupeřem je opět AC Milan. Ten byl tentokrát nad síly hráčů a Liverpool ho prohrává 2:1.